Údolí motýlů

Něco se ti otře o ucho. Zmateně a tak trochu vyděšeně se otočíš po původci toho podivného pocitu. Vznáší se kousek od tebe. Slyšíš tichý šustot křídel, úlevně si oddechneš. Ne, tento tvor ti opravdu neublíží. Všechny tvé obavy z tebe spadnou, zahodíš je jako závaží tížící tvoji mysl, raději sleduješ tu krásu před sebou. Maličké chlupaté tělíčko, tmavě zabarvená křídla, dlouhá tykadla – motýl? Při důkladnějším pohledu poznáš svůj omyl. Není to motýl, ale můra. Rozhlédneš se po okolí a žasneš. Jak jsi mohl být předtím tak slepý? napadá tě. Všude, kam až oko dohlédne, se to těmito tvory jenom hemží, přelétávají poletují okolo, jsou jich tisíce, víří ve vzduchu a provádějí své akrobatické kousky. Nikdy jsi jich tolik neviděl – maximálně několik desítek, ale tento počet tě doslova udolá. Vztáhneš ruku a jako by jsi se prodíral hutnou směsí, pomalu, opatrně ji natahuješ přímo do středu toho shluku a on se před tebou rozevírá jako okvětní lístky růže. Svým pohybem vytváří kolem tvé ruky podivné vzory. Zavřeš oči a jenom nasloucháš. Cítíš jejich něžné a letmé dotyky, když se pokoušejí kolem tebe prosmýknout. Nejsi v ráji, jsi v údolí motýlů…

Žádné exotické druhy, ale můry Callimorpha quadripunctaria. Nejde to ani vyslovit, že ano? Ale to jim neubírá nic na kráse. Tisíce jich přilétá do tohoto zalesněného údolí. Od června do srpna se tu z nich můžete těšit, užívat si jejich lehký let… a proč se tu vlastně zdržují? Láká je silná vůně vanilky, jež se používá i do kadidel. Mocné lákadlo, kterému žádná můra nemůže odolat? Díky tomu se tu můžete kochat tímto krásným pohledem.

Údolí a turisté

Údolí motýlů na ostrově Rhodos není jenom pro motýli, ale je také dobře upraveno pro případné obdivovatele a turisty. Toulky po lesních pěšinách, po můstcích nad vodopády, kolem rybníčků a potůčků… to vše v doprovodu všudypřítomných malých stvoření. Rhodos a jeho údolí se vždy něčím odličují od ostatních.

Nejsou ale zase tak dobře vidět, jak si možná mnozí myslí, to jenom v době jejich páření a námluv, to se neskrývají, ale houfně vylétávají ven, proto se na svých procházkách údolím pozorně dívejte. Nečekejte, že je objevíte hned napoprvé, zaměřte své zraky na drobné odlišnosti na kůře stromů, nebo stěnách skal. Ani jejich dokonalé mimikry nemůžou obstát před bedlivým pozorovatelem. Záhy jich objevíte celé stovky sedící na jednom místě a strnule čekající na váš odchod. Své jméno (latinské) získaly díky svým čtyřem skvrnám na křídlech. Bude-li ale můra v klidu, neuvidíte je, jsou totiž skryty pod křídly, jedině v letu můžete zahlédnout jejich oslnivě rudé záblesky. V jejím „lenošení“ můžete tak akorát obdivovat její čokoládově hnědý kabátek jako šitý na míru. Mnozí návštěvníci se je pokoušejí vyrušit hlukem, ale nedělejte to. Nedělá jim to dobře a navíc je to zakázané. Můry jsou nočními tvory. Zkuste se proto projít mezi stromy večer, kdy nastává jejich čas a uvidíte sami, jestli se s vámi přijdou přivítat, zdali vám Údolí motýlů ukáže svoje zázraky…